Úspěšné psaní příběhu na pokračování vyžaduje mnoho vlastností. Důslednost a zodpovědnost, aby další kapitola vyšla včas, kreativitu, aby ona kapitola o něčem byla, a v neposlední řadě také trochu logiky, aby celý příběh dával alespoň zdánlivě smysl.
Když se nyní odhodlávám k publikování předmluvy svého příběhu, jako bych stál před vysokou horou. Nahoře, zatím naprosto v nedohlednu, je cíl – uspokojující konec příběhu, jemuž předcházely neméně uspokojující kapitoly. Celé se to dohromady pojí v jeden příběh, na jehož konci si autor i čtenář oddechnou a řeknou si: to bylo dobré. Stálo to za to.
Pokud posbírám dost odvahy a úvod publikuji, vydávám se na cestu – ať už povede kamkoliv. S trochou štěstí a hromadou cílevědomosti právě směrem k vrcholu. Naštěstí, mám sebou jednu tajnou zbraň. Respektive, dvě. Ta první je právě prvenství – bude to můj první příběh na pokračování – a proto věřím, že i když nebude nejlepší, i kdyby byl špatný, vy to pochopíte a nebudete se mi smát. Alespoň tedy doufám.
Druhou tajnou zbraní je vědomí, že i ona cesta mi něco dá. Těžko mohu vědět, jestli bych byl dobrý nebo špatný spisovatel, když nikdy nic nenapíši. Nikdy nezjistím, jestli zvládnu pravidelné publikování kapitol, aniž bych po čase psal žvásty. Nezjistím, jestli zvládnu vylézt až na vrchol své hory, nebo alespoň do základního tábora, když se o to nepokusím.
A i kdyby, i kdyby to celé dopadlo špatně, co se může stát? Jen jediné – možná se u některých čtenářů ztrapním (k čemuž by časem stejně došlo tak jako tak), ale hlavně získám zkušenost – věc, která se (stejně jako třeba dluhy) dá rychle získat právě neúspěchem.
Pokud vás mé snažení, nebo ideálně můj příběh, inspiruje, (ideálně ne k tomu, abyste ode mě už nikdy nic nepřečetli) získáme z toho všichni.
Pokud se v poslední době k něčemu odhodláváte, pokud váháte, zda máte zkusit něco nového – pojďte do toho. Společně. Jsem v tom s vámi. Já zkouším psát příběh a vy – cokoliv, co si vyberete. Hraní na baskytaru, pravidelná příprava na hodiny s paní Šípovou, domácí cvičení.
A pamatujte si: díky tomu, že vždy získáme minimálně zkušenosti do příště, to nemůže nevyjít. Věřím vám. Jdeme na to.