Rubriky
Aktuality

A je nás zase víc

V polovině listopadu se číslo ukazující počet obyvatel planety přehouplo přes 8 miliard, což přirozeně vyvolá otázky týkající se (nejen) budoucích změn v populaci. Jaký další vývoj nás čeká? Dosáhneme populačního maxima, nebo nastane přelidnění? A jak se během let světová populace měnila?

Existují spousty různých teorií, jež se však ve svém základu obvykle zcela rozcházejí. Vědci se v následujících stoletích nejvíce obávají přelidnění (za mezní hranici pro uživení se udává 10 miliard lidí.) Objevují se ale i spekulace o drastickém úbytku lidstva.

Za nejrozšířenější můžeme považovat hned tři scénáře. První předpokládá další růst, přičemž k roku 2100 odhaduje 16,5 miliard obyvatel Země. Navzdory neustálému zvyšování populace se jiné hypotézy naopak opírají o poslední trend zpomalování růstu přičítaného snižující se porodnosti. Zatímco jedna hypotéza předpokládá 11,5 miliard obyvatel ke konci 21. století, druhá předpovídá již v jeho polovině překonání milníku 10 miliard a následné postupné klesání.

Ve skutečnosti jsme od přechodu k průmyslu zaznamenali největší skok v růstu populace zapříčiněný rozvojem medicíny a obecným stárnutím populace. V důsledku toho jsme se během posledních dvou století takřka zosminásobili, přičemž další miliardy jsme dosáhli za rekordně krátkou dobu 11 let.

Population growth by world region | Our World In Data

Přirozený přírůstek dosáhl vrcholu 2,2 % (1963), loni 0,9 %. Na jednu ženu dnes v průměru připadne 2,5 dítěte, na začátku sedmdesátých let to bylo 4,5. Že tomu tak bude i nadále, naznačuje snaha o industrializaci rozvojových zemí a s ní spojená nižší natalita.

Ještě v tomto století bychom se měli dočkat výrazných změn v rozmístění obyvatelstva, asi jedna třetina bude žít v subsaharské Africe (dnes podíl činí 14 %). Do roku 2027 můžeme počítat, že Indie předežene Čínu a stane se nejlidnatější zemí. Nigérie by pak měla zaujmout třetí příčku namísto USA.

Faktem zůstává, že dosud nejsme schopni určitě odpovědět na budoucí vývoj populační křivky, je však pravděpodobné, že v některém bodě dojde ke stagnaci a možná poprvé za celou historii začne funkce řízeně klesat.