Pomerančovo dobrodružství
aneb příběh se slovy: dychtivý, ježek, let s vílami, draci a koťátka, pomeranč
Za devatero draky a devatero koťátky byl jeden kouzelný les. Přes den byl docela obyčejný, ale když se setmělo, začaly se tam dít podivné věci. Každý byl dychtivý se tam po západu slunce podívat, ale zároveň měli všichni z toho místa tak trochu respekt. Ozývaly se z něj děsivé zvuky a nikdo nevěděl, odkud se berou.
Nedaleko odtamtud ležela vesnička na kopci a v ní bydlela velká rodina. Při oslavě jarní rovnodennosti se jim ze stolu ztratil velký šťavnatý pomeranč. Kutálel se a kutálel, až dorazil na kraj temného lesa. Večer se chýlil ke konci a pomeranč byl v lese úplně sám. Při večerním sčítání pomerančů si všimli, že jeden chybí. A tak se ho děti vydaly hledat.
Prošly okolí domku, nahlédly do studny, dokonce hledaly i v kupce sena. Jenže pomeranč stále nikde. Nakonec si musely připustit, že posledním místem, kde ještě nehledaly, je les, kam se nikomu nechtělo. Odvaha je vedla dál, až došly k malé mýtince uprostřed lesa. Přikrčily se a zaposlouchaly se, jestli neuslyší pomerančovo zoufalé volání.
Vtom uslyšely něco dočista jiného – třepotání křídel. Náhle z nedaleké větve vyskočila veverka a vznesla se do vzduchu s vílami. Byl to jen krátký okamžik, než klesla k zemi. I tak vypadala, že si svůj let s vílami užila.
Nastalé ticho prořízlo mohutné dunění. Nikdo netušil, co to je, a tak děti zadržely dech. Blízko nich se začala třást tráva. Stébla se rozestoupila a z trávy vykouknul čumáček spokojeného ježka, který z kalíšku upíjel čerstvě vymačkaný pomerančový džus. To on tolik dupal a dělal všechen ten hluk, když odšťavňoval!
Zdroj obrázku: https://www.flickr.com/photos/124061045@N04/32632120950/sizes/l/