V roce 1939, na začátku 2. světové války, Hitler uzavřel české školy a poslal přes tisíc studentů do koncentračních táborů. Druhý pilíř tohoto slavného dne přichází o 50 let později. Je to právě ten slavný průvod studentů ze 17. listopadu 1989, který vyrazil uctít památku zemřelého studenta Jana Opletala. Jaké události tomu ale předcházely? A co tento pochod odstartoval?
V roce 1975 se prezidentem Československa stává Gustáv Husák. Ve funkci vydrží následujících 14 let. Přestože se snaží udržet Komunistickou stranu Československa u moci, protesty proti režimu sílí. Velký vliv na to mají jeho neměnné postoje a také krize v SSSR, který neúspěšně prochází velkými změnami. Koncem 80. let už řeší pouze domácí problémy a nezajímá se o dění ve Východním bloku. To je příležitost pro státy, které měl doteď pod kontrolou. Občané využívají situace a dochází k několika revolucím a osamostatňování se.
To se týká také Československé republiky. V letech 1988-89 se uskuteční několik do té doby nemyslitelných protivládních demonstrací. Pouze pár z nich je režimem povolených. V lednu 1989 probíhá série demonstrací u příležitosti úmrtí Jana Palacha. Policie a lidové milice demonstrace potlačí za použití vodních děl a slzných plynů.
Na to navazuje několik dalších protestů, při příležitostech různých výročí. Ty vyvrcholí 17. listopadu. Přesně půlstoletí po událostech v roce 1939 Prahou prochází režimem schválený průvod studentů uctít památku Jana Opletala. Dav čítající několik tisíc lidí vyráží na Vyšehrad, kde je demonstrace oficiálně ukončena. Dav se ale neplánovaně vydává do středu města, kde mu je veřejnou bezpečností znemožněn průchod. To vede ke střetům na Národní třídě. Studenti vykřikují hesla jako „Máme holé ruce!“ Demonstrace je následně násilně rozehnána a mnoho účastníků je zraněno nebo zatčeno.
Když se o událostech dozvídá široká veřejnost, dochází ke stávkám a vzniku Občanského fóra. Nakonec spolu KSČ a OF jednají a dohodnou se na svobodných volbách a výměně vlády. Husák končí a prezidentem se stává Václav Havel. Po čtyřiceti letech komunistického režimu dochází k obnově demokracie.
A proč se jí říká sametová revoluce? Vyjma událostí 17. listopadu, kdy došlo k zásahu veřejné bezpečnosti, nebyla revoluce provázena žádným násilím a během jejího průběhu nebyl nikdo zabit.