Karel Jaromír Erben
- 1811–1870
- Český romantismus (další autoři: Karel Hynek Mácha – Máj; Josef Kajetán Tyl; Karel Sabina)
- Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou a později se také seznámil s Františkem Palackým
- Studoval práva na filozofické fakultě v Praze
- Psal do časopisů Obzor a Právník
- Další díla: Prostonárodní české písně a říkadla, České pohádky
Kytice z pověstí národních (1853)
- Literární forma: poezie
- Literární druh: lyricko-epická
- Literární žánr: balady (útvar s mnohdy ponurým, strašidelným dějem a většinou nešťastným, někdy až tragickým koncem)
- Literární směr: Romantismus 1. polovina 19. století
- Místo děje: liší se podle jednotlivých balad
- Hlavní myšlenka: liší se podle jednotlivých balad
- Jazyk: lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy, popisy osob (krátké, ale výstižné – polednice), popis krajiny (opět krátké ale názorné – okolo lesa pole lán), metafory, epiteta, apostrofy, epifora, epizeuxis, elipsa, personifikace
- Kompozice: 13 balad, zrcadlové uspořádání – přesný skladebný záměr (vzájemně si básně odpovídají – první a poslední, druhá a předposlední, atd.)
- Kytice – Věštkyně (Motiv národního smutku a naděje, matka = vlast, národně buditelské)
- Poklad – Dceřina kletba (motiv mateřské viny)
- Svatební košile – Vrba (vztah mrtvých k živým)
- Polednice – Vodník (nepřátelské, nadpřirozené bytosti)
- Zlatý kolovrat – Záhořovo lože (motiv dobra a zla, pohádkový námět)
- Štědrý den – Svatojánská noc – nedokončena (motiv tajemných ročních období)
- Holoubek měl být středem sbírky
- Lilie vyšla až v druhém vydání v roce 1861
- Kytice
- Atmosféra: velmi smutná – na začátku smrt milované matky; místy i radostná – děti poznaly matku v květině, na závěr vlastenecká
- Téma: smrt matky, která po sobě nechala mnoho sirotků a ty nyní truchlí, obrovské vlastenectví (matka = vlast)
- Motiv: mateřská láska, motiv smrti, motiv vlasti
- Hlavní myšlenka: matka = symbol národa a vlasti
- Hlavní postavy: zemřelá matka, siroty
- Básnické prostředky: epiteton – konstans (drobnolistý kvítek, vlasti milé); inverze (vlasti naší milé); apostrofa (vy prosté naše pověsti!); personifikace (duše její se vrátila); anafora (poznaly dítky..poznaly ji..), celá báseň je jakási alegorie
- Rým: střídavý
- Poklad
- Atmosféra: slavnostní (Velký pátek); plná tajemství, později tragická
- Téma: Matka spěchá na Velký pátek na mši, když narazí na vchod do jeskyně plné stříbra a zlata. Je tím tak okouzlena, že chce víc a víc a nechává své dítě v jeskyni, když odnáší poklad. Později když se vrátí je vchod do jeskyně i s dítětem uvnitř uzavřen. Po roce se vchod znovu otevírá a matka se shledá opět s dítětem a poklad jí už nezajímá.
- Motiv: mateřská láska, vina a trest, motiv čekání a pochopení
- Hlavní myšlenka: často se necháváme odradit od důležitých věcí kvůli slávě a bohatství. Pozdě si uvědomujeme, že jsme dobré chvíle propásli.
- Hlavní postavy: matka a její dítě
- Básnické prostředky: epiteton, přirovnání (i hoří to jasnoběle, jako v noci svit měsíčka), metaforu (jde, kde to běle plane… stříbra kousek zdvihne), metonymie (žena spěchá), hyperbola (žena letí letem ptáka), perifráze (náhle ubystřuje kroků = běží)
- Rým: střídavý, později se mění
- Svatební košile
- Atmosféra: milostná, hrůzyplná, tajemná
- Téma: Rouhající se dívka, která neujde trestu a příliš pozdě si uvědomuje, že to není ten chlapec, kterého kdysi měla ráda, milý si ji odvede na hřbitov a tam si ji chce vzít, zachrání se jen díky modlitbám
- Motiv: motiv viny a trestu, smrti a utrpení
- Hlavní myšlenka: neměli bychom se tak rouhat a nehodně prosit, velký důraz kladen na víru (kdyby se dívka nemodlila, zemřela by)
- Hlavní postavy: mladá dívka (prosí Panenku Marii, aby jí vrátila jejího milého z ciziny), dívčin milý (mrtvý, vrací se pro svou dívku na svět, aby se stala jeho ženou)
- Básnické prostředky: anafora (a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela), eufemismus (kde můj tatíček? Již na něm roste trávníček!) apostrofa (Maria, panno přemocná!), epanastrofa (skoč a pojď, skoč a pojď a mě doprovoď), synekdocha (oko boží nade mnou, ve dne mé oči tlačí sen), epiteton konstans i ornans, hyperboly (byli skokem 20 mil), přirovnání
- Rým: sdružený
- Polednice
- Atmosféra: napjatá, plná nervozity, hrůzyplná
- Téma: Matka v návalu rozčílení přivolá na své dítě polednici. Ta opravdu přijde a požaduje na matce dítě. Matka je tak vyděšení a tiskne k sobě dítě s takovou silou, že dítě udusí.
- Motiv: mateřská láska, vina a trest, motiv poledne
- Hlavní myšlenka: kvůli naprostým maličkostem se člověk rozzlobí na svého blízkého a až příliš pozdě si svou chybu uvědomuje
- Hlavní postavy: matka, dítě, Polednice
- Básnické prostředky: anafora (pojď si proň… pojď, vem si ho zlostníka), zvukomalba (ke stolu se plíží tiše, Polednice jako stín), epizeuxis (běda, běda dítěti!)
- Rým: Střídavý
- Zlatý kolovrat
- Atmosféra: pohádková, ponurá (temný les)
- Téma: Šlechtic se zamiluje do dívky, kterou náhodně potká na lovu. Její matce nařídí, aby ji dovedla na zámek, babice a její druhá dcera však jí její štěstí závidí, proto ji v lese zabijí a usekají končetiny a vypíchnou oči. Druhá dcera je na vlas stejná jako zabitá, a tak se vdá za šlechtice. Dědeček najde tělo zabité a za zlatý kolovrat, kužel a přeslici vymění její končetiny a oči, které poté opět spojí s tělem. Zlá sestra se prozradí, když začne příst a kolovrátek začne zpívat, co se v lese stalo. Babice i zlá dcera jsou potrestány stejně, jako první dcera.
- Motiv: mateřská láska (k druhé dceři), trest, láska, závist, osudovost (stejný trest)
- Hlavní myšlenka: autor poukazuje na lidskou závist a její následné potrestání
- Hlavní postavy: matka – babice, její dvě dcery, šlechtic
- Básnické prostředky: metafory, personifikace, epiteton, epizeuxis
- Rým: sdružený, na závěr jeden verš jako dodatek
- Štědrý den
- Atmosféra: mladistvá, rozverná, bezstarostná
- Téma: Dvě mladé dívky Hana a Marie se na Štědrý den vydaly prosekat ledy na jezeře, aby zjistily, jaká je čeká budoucnost. Hana se viděla se švarným Václavem, Marie spatřila rakev a kostel. Do roka se vše vyplnilo – Hana se vdala, Marie zemřela.
- Motiv: motiv lidských zvyklostí, lásky smrti, osudovosti
- Hlavní myšlenka: slovy autora: „je lépe v mylné naději sníti, nežli budoucnost odhaliti a strašlivou poznat jistotu“
- Hlavní postavy: Marie a Hana
- Básnické prostředky: epiteton, přirovnání, metafory (sníh na šedé hlavě, panenská lilie), perifráze (svatební šije košile), apostrofa (hoj ty štědrý večere), personifikace (vítr laškuje)
- Rým: střídavý
- Holoubek
- Atmosféra: smutná, tragická
- Téma: mladé ženě zemře muž, ona však velmi brzo přestane truchlit a vdá se znovu. Holoubek, který sedává na dubu nad nebožtíkovým hrobem, že ženě vinu připomene a ta spáchá sebevraždu – utopí se v řece
- Motiv: vina a trest, motiv výčitek svědomí a pobláznění
- Hlavní myšlenka: holoubek symbolizuje svědomí, a to právě ženu dohnalo k sebevraždě
- Hlavní postavy: mladá vdova, její manžel a holoubek
- Básnické prostředky: přirovnání, metafory, personifikace (žel její zahynul, běží časy), epiteton, epizeuxis (běží časy, běží)
- Rým: střídavý
- Záhořovo lože
- Atmosféra: prosycena vírou v boha, velmi smutná, kajícná, na závěr radostná
- Téma: Mladý poutník potká obra Záhoře, který zabil mnoho lidí. Záhoř ho nechá jít jen kvůli tomu, že mu poutník slíbil, že mu přijde říct, co v pekle viděl a slyšel. Po roce se poutník vrací a vypravuje o Záhořově loži, které v pekle mají, kterého se bojí samotný ďábel. Záhoř se vyděsí a ptá se poutníka, jak by odčinil své hříchy. Ten zarazí jeho kyj do skály a přikáže mu, aby se u něj modlil za odpuštění do té doby, než se vrátí. Poutník se vrací k Záhoři po 90 letech, aby oba společně dosáhli klidu. Oba se změní v prach a jako dvě holubičky se vznesou k nebesům.
- Motiv: vina a trest, odpuštění, pokora, víra
- Hlavní myšlenka: víra v Boha vede k vykoupení
- Hlavní postavy: poutník, jehož duši jeho otec zaprodal ďáblu, Záhoř
- Básnické prostředky: nejmetaforičtější báseň celé sbírky, personifikace, anafory, hyperboly, epifory, metonymie, synekdocha
- Rým: střídavý, sdružený, obkročný
- Vodník
- Atmosféra: zpočátku mladistvá, radostná, prostředí jezera velmi smutné a pesimistické
- Téma: mladé děvče neuposlechne svou matku a ta je vtažena do vodního světa. Stává se vodníkovo ženou a narodí se jí dítě. Truchlí, že nemůže dát matce vědět, že je na živu. Vodník ji pustí za matkou, ale musí se zase vrátit zpět. Dívka se nevrací a tak si vodník pro ni jde. Různými způsoby se jí snaží dostat zpět, a když se neodhodlá vrátit ani po tom co jí vodník řekne, že dítě potřebuje nakrmit, zabije dítě a položí ho na práh matčiny chalupy.
- Motiv: mateřská láska, vina a trest
- Hlavní myšlenka: mateřská láska, lidová slovesnost a pověsti o vodnících
- Hlavní postavy: matka, dcera, vodník, dítě
- Básnické prostředky: personifikace, epiteton (o, k), inverze, přirovnání, zvukomalba (vyvalily se vlny zdola), ironie (tam na zemi za kostelem u černého kříže, aby má matička zlatá měla ke mně blíže), hyperbola (100x jsem tě prosila), anafora (vari od našeho prahu, vari pryč ty lstivý vrahu)
- Rým: Sdružený
- Vrba
- Téma: sepětí mladé ženy s vrbou, když její manžel vrbu pokácí, žena zemře. Muž dá z vrby vyrobit kolébku, aby bylo jejich dítě pořád s matkou
- Rým: Sdružený
- Lilie
- Téma: Mladá dívka zemře a na jejím hrobě vyroste lilie. Lilii spatří šlechtic a nechá si ji přesadit k domu, je jí okouzlen, v noci dívka ožívá, muž se do ní zamiluje. Po svatbě mu dívka porodí dítě. Muž však musí na chvíli odjet a pověří matku, aby se mu o lilii starala, ta ji však schválně zahubí.
- Rým: sdružený
- Dceřina kletba
- Atmosféra: ponurá, velmi tragická a smutná)
- Téma: Mladá dívka prokleje svou matku, za to, že ji nepodporovala v jejím lehkomyslném životě. Dívka otěhotněla a zabila své dítě, teď se chystá oběsit
- Motiv: vina a trest, mateřská láska, osudovost
- Věštkyně
- Téma: Věštkyně promlouvá o českém národu, o věštbě kněžny Libuše, o Přemyslu Oráčovi
- Hlavní myšlenka: vlastenectví, víra v budoucnost národa, snaha ve čtenáři probudit vlastenectví