Prezidentské volby USA 2020
Když ručička volebního systému Spojených států nakonec v roce 2016 ukázala na Donalda Trumpa, zraky mnohých voličů se s nadějí obrátily k roku 2020. Poté, co se do čela volebních průzkumů, které provázejí i letošní volby, dostal Joe Biden, v mnohých (nejen) Američanech svitla naděje. Jak však ukázaly výsledky minulých voleb, vítězství v počtu hlasů nemusí vždy nutně znamenat post prezidenta.
Jak vyhrát s méně hlasy?
Volby prezidenta USA, nejmocnější volené pozice na světě, jsou například oproti volbám českým o poznání složitější.
Během takzvaných primárek volí občané Spojených států delegáty – každý delegát, který chce být zvolen, oznamuje, kterému kandidátovi je nakloněn. Delegáti se po zvolení sejdou na konventách, stranických sjezdech, kde v rámci strany nadpoloviční většinou hlasů vyberou jednoho kandidáta za stranu. Ten si vybere vlastního viceprezidenta a půjde se utkat s ostatními kandidáty o prezidentské křeslo.
Kandidáty, kteří vyšli z primárek, čeká období intenzivní kampaně, kde se snaží získat popularitu a podporu mezi voliči. V této fázi mnoho z nich odpadne – obvykle kvůli slabým výsledkům v průzkumech či nedostatkům financí na kampaň.
Své postoje a debatní schopnosti ukazují ve třech prezidentských televizních debatách, kterým sekunduje jedna viceprezidentská. Ke konci zbývá zhruba čtveřice neohrožených, kteří se pouštějí do finálního souboje.
Občané Spojených států mají v tomto okamžiku s trochou štěstí jasno a vědí, koho chtějí vidět v oválné pracovně Bílého domu další čtyři roky.
Jednotné Státy Americké
Každý stát má předem daný počet volitelů, kteří nakonec prezidenta vyberou. Tento počet je daný počtem obyvatel a hraje klíčovou roli v celém procesu. Stejně jako v primárkách volitelé oznamují, kdo je jejich favorit a pro koho mají v plánu hlasovat. Přímou volbou tak občané zvolí tým volitelů, kteří se následně sejdou a hlasují – jde o rozhodující hlasování v celých volbách.
Celý stát nakonec odevzdá všechny své hlasy jednomu kandidátovi – tedy pokud ve státě, který má 20 volitelů, hlasuje 11 z nich pro Trumpa, jde všech 20 hlasů Trumpovi.
Teď tedy stačí jen zjistit, kdo získal alespoň jeden hlas nad potřebnou polovinu (celkem jich je 538) a máme nového prezidenta Spojených států amerických. V případě, že kandidátů bylo i na konci více a žádný z nich nezískal potřebných 270 hlasů, volí prezidenta Sněmovna reprezentantů a viceprezidenta vybere senát.
Co teď?
Nyní, obohaceni o znalost volebního systému, pokládáme si ty samé otázky, které nedávají spát značné části světa: kdo vyhraje volby?
Přestože v současné závěrečné části voleb (samotná volba prezidenta proběhne 3. listopadu) kandidují čtyři kandidáti, dovolím si zde uvažovat pouze o dvou z nich. Nepředpokládám, že Jo Jorgensenová ani Howie Hawkins budou další hlavou Spojených států, a to i proto, že většina z nás jejich jména nikdy neslyšela.
Biden byl sice Obamův viceprezident, ale jak by se choval jako prezident můžeme jen předpokládat. Naproti tomu Trump má za své čtyři roky úspěchy i skandály, a pokud post obhájí, víme tak trochu, co máme čekat. Ať už se tedy stane hlavou Spojených států kterýkoliv z nich, jeho slova a činy budou mít dopad nejen na Spojené státy.
Bez či s vaším souhlasem jsem tedy dospěl k otázkám, které bych na závěr rád položil:
Vyhraje volby Biden, který ve volebních průzkumech vede o pár procent?
Nebo vyhraje Trump, i kdyby s méně hlasy, stejně jako před čtyřmi lety?
A nakonec: U koho z nich si přejeme, aby vyhrál?