Smrt knížete Václava je asi nejznámější bratrovraždou u nás. Aspoň tak se tomu vyučuje na školách. Zdá se to tak jednoduché. Boleslav se na Václava domluvil se svými družiníky a k ránu ho před kostelem zavraždil. Dokonce se to vejde do jedné věty. Ve skutečnosti to tak ale být nemuselo.
Předehra
Kníže Václav se má za nesmírně pobožného a mírumilovného. Což je v raném středověku celkem neobvyklé. Důkazem k této myšlence může být odvádění poplatku za mír saskému vévodovi Jindřichu Ptáčníkovi. S tím patrně nesouhlasil Boleslav, kterému nebylo po chuti, aby se Češi takto pokořovali.
Boleslav také po převzetí vlády tento poplatek synovi Jindřicha Ptáčníka, Otovi I., odmítl vydat a vedl s ním čtrnáctiletou válku. Poté s ním ale uzavřel spojenectví.
Rozpory bratrů k politice se dají považovat za možný motiv k vraždě. Jedním z pevnějších základů ohledně Václavovy smrti je tedy Boleslavovo pozvání Václava na Starou Boleslav. Buď se s ním chtěl usmířit a probrat s bratrem politické názory, anebo plánoval vraždu.
Průběh smrti
Průběh jeho smrti je popsán hned v několika legendách. Nutno podotknout, že některé byly napsané až mnoho let po samotné smrti. Proto se i ty v detailech liší.
Možným vrahem mohl být kdokoli. Podle jedné jím byl sám Boleslav. To je asi nejznámější znění. Jiná vypráví, že Boleslav ho pouze udeřil mečem na plocho. Václav nechtěl s bratrem bojovat a odzbrojil ho. Viděli to Boleslavovi muži a přiběhli chránit svého pána. Smrtelnou ránu zasadil jeden z nich. Další tvrdí, že původně osnoval bratrovraždu Václav, a když se o tom dozvěděl Boleslav, pouze ho předběhl.
Za místo smrti se nejčastěji udává prostranství před dnes již nestojícím kostelem ve Staré Boleslavi. Před jeho dveřmi je Václav obvykle zobrazován.
Ani přesné datum jeho smrti není zcela jasné. Pravděpodobně se jednalo o pondělí 28. září. Ale kterého roku? Možnosti jsou v tomto období dvě. V minulém století se odborníci přikláněli spíše k roku 929. Později se ale v jedné z kronik našla zmínka o roce 936, někde dokonce 939. Ty by kalendářně nevyhovovaly, proto se pozměnily na rok 935, který slýcháme nejčastěji.
Ohledně Václavova věku se také vedou spory. Historikové, čerpající z písemných pramenů, upřednostňují věk kolem 28 let. Své domněnky ale staví na legendách a kronikách. Profesor Emanuel Vlček při zkoumání jeho kostry, a především zubů, došel k o deset až dvacet let staršímu věku. Dnes by vědci pravděpodobně došli k jinému počtu. A za dvacet, třicet let by se s novými objevy mohly názory opět změnit.
Pokračování krveprolití
Václavovou smrtí to zdaleka neskončilo. Ať už ji zavinili jakékoli příčiny, bylo potřeba upevnit vládu nového knížete. Boleslavova stráž nejprve pozabíjela Václavovi muže, kteří ho doprovázeli do Staré Boleslavi, a poté pokračovala do Prahy, kde vyvraždili ostatní Václavovi stoupence.
Boleslavova vláda
Přestože jeho vláda začala tak krvavě, o svou zemi se staral. Nechal vystavět hradskou soustavu, díky které mohl skrze kastelány kontrolovat celou zemi. Dobyl Slezsko, severní Moravu a Krakovsko (část území dnešního Polska). Nechal razit první české mince – denáry.
Významná osobnost
Svatý Václav je důležitou historickou osobností naší historie. Byl Přemyslovcem, který zemřel mučednickou smrtí. Proto si ho další generaci zvolili za svůj symbol. Podle církve je zase hlavním zemským patronem jejím ochráncem. Slouží jako stmelovací prvek, na Svatováclavském náměstí se přece svolávají demonstrace. Podle dalšího mýtu velí blanickým rytířům, kteří přijedou Českým zemím na pomoc, až jim bude nejhůře.
Jeho osobnost a život je opředen tolika legendami, dohady a otázkami, že se možná nikdy nedovíme, jak to ve skutečnosti bylo. Ale kdo ví, třeba se věda v budoucnu posune tak dalece, že nám odhalí všechna tajemství této události.
Zdroj: Český rozhlas, Wikipedia, Dotyk