DISTANČNÍ VÝUKA: Právnická fakulta UK

Tento rozhovor byl uskutečněn s bývalým studentem našeho Gymnázia F. X. Šaldy, Matyášem Mocem. (Děkujeme za Tvůj čas!)

Jak probíhá distanční výuka na vaší škole? Kolik hodin strávíte učením online a kolik sami?

Na Právnické fakultě UK probíhá výuka různými způsoby v závislosti na konkrétních předmětech. Obecně lze říct, že přednášky jsou většinou nahrávány dopředu (s několika výjimkami) a následně jsou uloženy na YouTube nebo jiná online uložiště, odkud si je můžeme jako studenti kdykoliv přehrát. Semináře naopak probíhají v drtivé většině živě (přes MS Teams, ZOOM apod.) a moc se neliší od klasické výuky na střední škole, která je více interaktivní. Musím pochválit, že spousta našich vyučujících se snaží využívat dostupné nástroje na maximum a může díky tomu probíhat např. práce ve studentských skupinách v průběhu seminářů. Už jsem ale narazil i na jeden předmět, který je pouze o samostudiu a závěrečné zkoušce, tedy bez pravidelných výukových bloků.

Čas věnovaný studiu je hodně individuální a liší se v závislosti na tom, jak mám sestavený rozvrh. Výuku mám po celý týden, ale některé dny mám intenzivnější než jiné. Např. úterý trávím účastí na seminářích od 8 ráno až do 8 večer (což je extrém). U zbytku dnů se ta dotace pohybuje okolo tří dvouhodinových bloků. Samostudium si nechávám na víkend, protože mi to tak vyhovuje a po náročném dni plného seminářů si radši odpočinu u Netflixu nebo u sociálních sítí.

Umíte si zorganizovat čas?

Musím se přiznat, že ne vždy stihnu vše, co si na daný den naplánuji. Často se stává, že už některé dny v sobě nenajdu energii se věnovat vypisování poznámek z přednášek a nechávám si to na později. Harmonogram tedy jde občas stranou. Nutno ale dodat, že docela dobře pracuji pod tlakem a když se mi nahromadí resty z dřívějška, tak je zvládám poměrně rychle dohnat.

Jaké vidíte výhody na distančním způsobu vzdělávání?

Předně je z mého pohledu ohromnou výhodou, že jsou vysokoškolské přednášky nahrávány a dostupné po celý rok pro všechny. Doufám, že tato novinka přetrvá i poté, co se vrátíme k prezenční výuce.

Také jsem rád za dostupnost některých nástrojů na seminární výuce. Jeden nejmenovaný docent má velice rád ankety (k čemuž se s radostí přiznávám také) a díky distančnímu způsobu výuky je jejich organizace a provedení velice jednoduché. Člověk pak má lepší přehled o tom, jaké názory zastávají jeho spolužáci.

Jaké vidíte nevýhody na distančním způsobu vzdělávání?

Nevýhodou je především absence osobního kontaktu. Moc spolužáků (ať už z fakulty nebo společných předmětů) popravdě neznám a studium je díky tomu daleko více anonymní, než tomu bývá za normálních okolností.

Máte pocit, že se při distanční formě vzdělávání opravdu učíte? Rozveďte prosím.

Ano, mám pocit, že se vzdělávám. Stejně jako za normálního stavu jsem na seminářích ve třídě (i když té virtuální), probíhá výuka, pokládají se dotazy a diskutuje se o tématech, které se v rámci probírané látky řeší. V tomto ohledu nepociťuji, že by se mi nedostávaly a nevstřebával bych nové informace.

Jak se stavíte ke kamerám při online hodinách? Musíte je mít zapnuté? Zapínáte si je? Proč?

Využití kamer se liší podle preference vyučujícího. Na některých seminářích jsou povinné, jinde dobrovolné a někteří vyučující je dokonce zakazují kvůli stabilitě spojení. Osobně preferuji zapnuté kamery, protože z výrazů vyučujících (a rovněž i nás studentů) lze vyčíst mnohé a pomáhá to vzájemnému porozumění.

Máte motivaci se učit? Měnila se nějak v čase?

Motivaci učit jsem v průběhu studia rozhodně neztratil a ani nepociťuji, že by se nějakým způsobem měnila. Tzv. Damoklovým mečem je sice stále fakt, že nás mohou při nesplnění některých zkoušek na konci letního semestru z fakulty vyhodit, ale pro mě osobně je dost motivující už ten fakt, že se učím to, co považuji za důležité z hlediska mého budoucího uplatnění. Pokud mám být v budoucnu dobrý právník, tak musím právu i dobře rozumět a znát ho. Toho nelze docílit jinak než učením se.

Jak byste zhodnotili úroveň své psychické pohody během distanční výuky v čase?

Myslím, že všichni v této době zažíváme určitou míru psychické nepohody. V době distanční výuky vnímám, že je těch dnů, kdy se mi do ničeho moc nechce najednou o mnoho více. K negativní náladě se přidá silný pocit frustrace a den pak dokáže protéct doslova mezi prsty, což psychickému stavu člověka moc nepomáhá.

Jakou strukturu má nyní váš běžný den?

Většinu dní v týdnu vstávám buď těsně před 10 nebo až s polednem (výjimkou je zmiňované úterý). Do obývacího pokoje si vezmu notebook a věnuji se distanční výuce. Čas na oběd si ve většině případů také najdu. Po pauze opět následuje distanční výuka nebo o pátcích pracovní schůzka na radnici. Večery a noci pak trávím různým způsobem. Čtením knih, zpravodajských portálů nebo na sociálních sítích. Občas se také jdu projít ven, pro psychické zdraví je to dobré.

Máte nějaké tipy pro zpestření domácího vzdělávání, které byste doporučili ostatním studentům?

Najděte si způsob, jak si výuku polidštit. Na fakultě často vytváříme memy k různým situacím, které nás potkávají ve studijním životě. Optimismus a humor jsou nedostatkovým zbožím. Proto jsme si jako první ročník založili vlastní Discord. Ať už se vám pak stane sebevětší nespravedlnost nebo jakákoliv jiná obtížná situace, alespoň víte, že v tom nejste sami.

Vyhovuje vám distanční forma vzdělávání? Chcete zpátky prezenční výuku? Proč?

Některé již zmiňované aspekty distanční výuky mi vyhovují a jiné nikoliv. Více jsem se tímto tématem zabýval v předešlých odpovědích. Jakmile to epidemiologická situace umožní, tak budu za návrat prezenční výuky a ostatně i studentského života, který jsem si de-facto ani nevyzkoušel, velice vděčný. Myslím, že osobní setkávání, diskuse a následné posezení u dobrého piva (tím myslím samozřejmě Plzeň, žádné Starobrno) k vysokoškolskému vzdělávání jako takovému prostě patří.

Máte nějaké motto do této nelehké doby?

Nejsme první ani poslední generace, která poznává, jak vypadá omezení základních práv v zájmu veřejného zdraví. Doufám ale, že jako generace dospějeme k tomu, že si těchto práv po odeznění pandemie dokážeme vážit více, než tomu bylo doposud. Nebuďme lhostejní k tomu, co se děje kolem nás. To je cesta do pekel.

DISTANČNÍ VÝUKA: GFXŠ (třetí ročník)

Tento rozhovor s námi uskutečnil Lukáš K. (Díky za Tvůj čas!)

Jak probíhá distanční výuka na vaší škole? Kolik hodin strávíte učením online a kolik sami?

Já osobně mám minimálně dvě online hodiny denně ale většinou spíš víc. Třeba ve čtvrtek jedu od půl osmé až do tří skoro bez přestávky. Ale vím, že někteří moji spolužáci mají třeba jeden den úplně volno – holt si líp zvolili semináře. Já sám se popravdě moc neučím… Vždy jen splním úkoly, které jsou zadané a jsem rád, že mám klid.

Umíte si zorganizovat čas?           

Úplně si to nemyslím. Rozhodně mi to šlo líp na jaře. Teď už mě distanční výuka tolik nebaví a asi jsem zlenivěl. Na jaře jsem zvládal všechny úkoly v pohodě, někdy dokonce i  s předstihem. Teď se každou chvíli přistihnu, že úkol je zadaný týden a já ho dělám v den, kdy se má odevzdat. Na jaře jsem dokonce zvládal doma i posilovat to už jsem taky vypustil…

Jaké vidíte výhody na distančním způsobu vzdělávání?

Pokud člověk chce, může se věnovat jen těm předmětům, které ho zajímají a které mu k něčemu  budou. Taky mi vyhovuje to, že nemusím tak brzo vstávat, protože spoustu času ušetřím tím, že nemusím cestovat do školy. Taky je fajn, že si nemusím připravovat svačiny. Kdykoliv mám hlad, skočím si do kuchyně a prostě si něco dám. To samé s obědy. Nepovažuji se za žádného šéfkuchaře, ale i moje výtvory chutnají líp než mnohá jídla ze školní jídelny.

Jaké vidíte nevýhody na distančním způsobu vzdělávání?

Štve mě, že na školu prostě kašlu. Nebaví mě, sedět u počítače a poslouchat jak na mě z něj učitelé mluví. Je hrozně těžké se koncentrovat na výuku. Ve škole jsou telefony při hodinách zakázány, to víme všichni. Stejně se ale na ten telefon čas od času během hodiny „nelegálně“ používáte. Když si toho učitel všimne tak vás napomene a vy zase věnujete pozornost probírané látce. Když si ale vypnu kameru, učitel nemá nejmenší šanci. Vím, že si škodím hlavně sobě, když nedávám pozor, ale často prostě nejde udržet pozornost.

Máte pocit, že se při distanční formě vzdělávání opravdu učíte? Rozveďte prosím.

Myslím, že se učím. My všichni se učíme, ale myslím, že se tak úplně neučíme to co, se máme učit do školy. Rozhodně jsme se všichni naučili pracovat v nových prostředích (Google Meet nebo Zoom). Komunikace mezi námi a učiteli taky vypadá trochu jinak, než jsme zvyklí a o komunikaci s ostatními spolužáky ani nemluvě. Já osobně jsem se třeba podle mého názoru posunul v hraní na kytaru, protože mám mnohem víc času se kytaře věnovat a hraju opravdu každý den. Taky si myslím, že jsme se všichni museli naučit jak to doma přežít s ostatními členy domácnosti, protože věřím tomu, že ne vždy to bylo snadné. Takže abych odpověděl na otázku: ano mám pocit, že se při distanční formě vzdělávání opravdu učím, ale učím se spíše věci, které se školou moc nesouvisí. Naopak mám pocit, že moje školní znalosti jsou den ode dne menší.

Jak se stavíte ke kamerám při online hodinách? Musíte je mít zapnuté? Zapínáte si je? Proč?

Já ji většinou mívám zapnutou. Přijde mi to fér vůči učitelům, kteří ji také mívají zapnutou. Argumenty jako, že jsem teď vstal a jsem neupravený, mi přijdou absurdní. Chápu, že kluci tohle asi vidí z jiného úhlu pohledu než holky, ale s většinou svých spolužáků se známe skoro sedm let a většinu z nich jsem asi viděl v horším stavu, než rozcuchání po ránu. I kdybych měl brát v potaz třeba jen tělocvik. Na většině hodin mám zapnutou kameru a na těch kde ne, tak dost často nemá zapnutou kameru ani vyučující.

Máte motivaci se učit? Měnila se nějak v čase?

Motivace byla na jaře, kdy distanční výuka vypadala jako 14 denní prázdniny. Vlastně do léta jsem se pořád učil, protože jsem věřil tomu, že až se po prázdninách vrátíme do školy, učitelé budou chtít psát testy z věcí probraných distančně. V září to ale vypadalo všelijak a my se někdy v říjnu nebo kdy vrátili ze školy zase domů za obrazovky. Teď už popravdě motivaci nemám skoro žádnou. Říkám si, že až to učivo budu potřebovat, nějak se to naučím. Dalo by se říct, že odkládám věci na pozítří, abych měl zítra celý den volno.

Jak byste zhodnotili úroveň své psychické pohody během distanční výuky v čase?

S psychickou pohodou jsem asi nikdy neměl problém. Jasně, štve mě, že jsou zavřená sportoviště, nemůžu chodit na tréninky a ani ven s přáteli. Na druhou stranu nikdy jsem nebyl typ člověka, co si nevystačí sám se sebou. Občas, většinou když je ošklivé sychravé počasí, se mi stává, že nemám absolutně žádnou vůli něco dělat a nejsem schopný dělat vůbec nic. To se mi ale za celou distanční výuku stalo asi třikrát, takže nic dramatického.

Jakou strukturu má nyní váš běžný den?

Vstávám většinou tak půl hodiny až hodinu před první hodinou. Potom sedím u online hodin a snažím se dávat pozor. Někdy musím vařit, někdy uvaří třeba brácha, nebo vaříme spolu. Po tom co skončí online hodiny, si většinou dělám chvíli pauzu a dělám něco, co se školou nesouvisí. Jdu třeba ven, nebo hraju na kytaru nebo si čtu. K úkolům se vracím většinou spíš v odpoledních hodinách a na večer. Sice se neučím, protože testy moc nepíšeme, ale stejně většinou chodím sát celkem pozdě.

Máte nějaké tipy pro zpestření domácího vzdělávání, které byste doporučili ostatním studentům?

Najděte si nějakou činnost, která vás bude naplňovat a kterou jste si vždycky chtěli zkusit a zkrátka nebyl čas. Můj strejda, když byl v karanténě, například doma postavil vířivku. Jedna moje kamarádka začala vyšívat. Dobré je taky třeba sledovat filmy a seriály, na které za normálního provozu není tolik času. Taky teď doma víc čtu knížky.

Vyhovuje vám distanční forma vzdělávání? Chcete zpátky prezenční výuku? Proč?

Distanční výuka má své výhody i nevýhody. V něčem mi vyhovuje, ale sám na sobě pociťuji, že můj přístup ke škole teď není nic moc. Chtěl bych zpátky do školy, kdyby to znamenalo, že zase bude normální život a budeme moci i sportovat a scházet se s lidmi. Chci do školy asi i tak, protože se tam prostě naučím víc než doma. Zároveň ale až půjdeme do školy, už druhý den si budu přát, abych zase mohl zůstat doma.

Máte nějaké motto do této nelehké doby?

Mám, ale vlastně nemám. Nemůžu se totiž pořád rozhodnout, jestli mám říkat: „Stay positive!“ nebo „Stay negative!“

DISTANČNÍ VÝUKA: GYMNÁZIUM BUDĚJOVICKÁ

Tento rozhovor byl uskutečněn se studentkou třetího ročníku šestiletého gymnázia Annou Reyttovou. (Díky za Tvůj čas!)

Jak probíhá distanční výuka na vaší škole? Kolik hodin strávíte učením online a kolik sami?

Řekla bych, že průměrně máme každý den asi 4 online hodiny (to rozpětí se ale pohybuje mezi 3 a 6). Úkoly, které dostáváme, zaberou denně okolo 2-3 hodin. To záleží, jak se profesoři sejdou a jak si člověk rozvrhne čas – někdy lze všechny úkoly stihnout do hodiny, jindy zase nad nimi člověk může strávit hodiny čtyři.

Umíte si zorganizovat čas?

Ano, s organizací času nemám žádný problém. Úkoly stíhám odevzdávat včas a dělat je dlouho do noci také nemusím. Mám to rozvržené tak, abych stíhala školu, koníčky i práci, a ještě mi zbyl nějaký čas na sebe.

Jaké vidíte výhody na distančním způsobu vzdělávání?

Hned z kraje bych ráda řekla, že já na distanční výuce vidím spíše na pozitiva než negativa. Jedním z nich je třeba to rozvržení času – nevstávám každý den stejně. Někdy, když jsem plná energie, tak vyskočím z postele o půl sedmé a jdu si dělat úkoly napřed. Jindy si zase ráda přispím a pak vstávám třeba jen pět minut před online hodinou. Ale neplatí to jenom ráno. Tím, že nám i velkou část učiva zabírají úkoly, tak si mohu rozvrhnout i je – třeba si řeknu, že úkol z fyziky si udělám, když bychom normálně měli ve škole tělocvik, nebo ho nechám na odpoledne a radši si během “hodiny tělocviku” vezmu do ruku knížku. Zkrátka a dobře, nemusím se řídit rozvrhem jako ve škole, ale mohu si ho pozměnit k obrazu svému.

Dále mi distanční výuka šetří čas. Teď nemyslím pouze čas, který strávím na cestě do školy a ze školy, ale přijde mi, že když vypracovávám úkoly sama, tak mi jdou rychleji, než kdybych ve škole musela třikrát poslouchat instrukce.

Jaké vidíte nevýhody na distančním způsobu vzdělávání?

Asi že je člověk zavřený většinu času doma a musí se “dokopat”, aby šel ven. Poté by se možná mohla počítat online výuka fyziky a chemie (zkrátka odborný předmětů) jako nevýhoda. Jde o to, že když si člověk není něčím jistý, tak to musí většinou rozlousknout sám. Pak to ale zase lépe chápe, takže to by se mohlo počítat i jako výhoda…

Máte pocit, že se při distanční formě vzdělávání opravdu učíte? Rozveďte prosím.

Ano, myslím si, že ano. Přeci jenom ty úkoly musíme vypracovat, ty kvízy musíme odevzdat, takže nám v té naší “kebuli” něco zůstane, i kdybychom to celé opisovali. Jak již jsem zmiňovala v předchozí otázce, když na to člověk musí v těch odborný předmětech přijít sám, nějak se z tím poprat, tak si to spíše zapamatuje. Co se týče předmětů, kde jde hodně o paměť (dějepis, zeměpis), tak tam se to nejspíš drtivá většina z nás neučí v takové míře, jako kdybychom z toho ve škole měli psát test. Ale tak kolik věcí si zapamatujeme, když se dva dny před testem naučíme zpaměti x letopočtů a jmen…

Jak se stavíte ke kamerám při online hodinách? Musíte je mít zapnuté? Zapínáte si je? Proč?

U nás je zapnuté mít nemusíme, tedy krom hodiny češtiny, když jsme vyvoláni (takže 95% času ne). A samozřejmě mi nevadí, že je nemusíme mít zapnuté 😀

Máte motivaci se učit? Měnila se nějak v čase?

Motivaci jistě mám, ale během té distanční výuky mi jde především o to, abych to pochopila a nekladu takový důraz na předměty, kterým člověk nemusí rozumět. A řekla bych, že se neměnila, tedy že je stále na stejné úrovni.

Jak byste zhodnotili úroveň své psychické pohody během distanční výuky v čase? Moje psychická pohoda… nejspíš bude asi někde v normálu – někdy se cítím lépe, někdy máme doma ponorkovou nemoc. Celkově bych však řekla, že karanténa je psychicky zvladatelná, je však důležité dělat něco, co člověka naplňuje a baví.

Jakou strukturu má nyní váš běžný den?

Tak probouzím se kdykoliv mezi šestou a půl osmou, posléze vstanu a buď jdu dělat buď nějakou práci, nebo se rovnou připojím na hodinu. Během doby, co bych normálně byla ve škole, jsem buď na online hodinách, dělám úkoly, či si připravuju hodiny pro své studenty (pracuju jako lektor cizích jazyků). Když tam mám velké okno, tak si jdu zacvičit, ale většinou mi cvičení zůstává na večer. Po skončení školy se najím (někdy jím i během hodiny, když umírám hlady). Posléze jdu často ven, někam se projít, provětrat a alespoň trochu protáhnout. Okolo třetí začínám vyučovat, ale zároveň tam mám hodiny jazyků, kde se učím já. To se mi proplétá tak do osmi do večera. Pokud tam mám někde nějakou mezírku, tak dodělám úkoly, co jsem nestihla ráno. Pak okolo hodiny cvičím, pokud jsem si na to nenašla čas dopoledne. Následuje večeře a sprcha. Lehce po půl desáté si buď sedneme s rodinou a něco hrajeme, nebo si naženu čas a připravím si další vyučovací hodiny. Jakmile mám hotovo (nebo nemám, pokud na to zrovna nemám náladu), si buď vezmu knížku, nebo pustím nějaký seriál či film.

Máte nějaké tipy pro zpestření domácího vzdělávání, které byste doporučili ostatním studentům?

Asi bych určitě doporučila zakomponovat si do každého dne nějaký ten pohyb, ať už se jedná o silový trénink, cardio, nebo obyčejnou procházku. Tohle bude asi přihlouplá rada, ale měňte si ty předměty, netravte celý den dvěma nebo třema. A samozřejmě dělejte něco, co vás baví, a zůstaňte v kontaktu s kamarády!

Vyhovuje vám distanční forma vzdělávání? Chcete zpátky prezenční výuku? Proč?

Ano, mně zrovna vyhovuje hodně. Pokud bych si mohla vybrat, tak bych asi zůstala na distanční výuce, kde mám větší kontrolu nad časem, ale pokud bychom se měli vrátit zpět do škol, tak toho také moc namítat nebudu.

Máte nějaké motto do této nelehké doby?

Asi ani ne…

DISTANČNÍ VÝUKA: GFXŠ (maturitní ročník)

V tomto rozhovoru jsme se dotazovali Barbory Tarabcové. (Díky za Tvůj čas!)

Jak probíhá distanční výuka na vaší škole? Kolik hodin strávíte učením online a kolik sami?

Momentálně se většinu času učím sama, jelikož jsme měli možnost vyškrtnout si 5 předmětů, které nepotřebujeme a na které nebudeme muset dále chodit. To mi hodně pomohlo a ušetřilo spoustu hodin, které můžu věnovat přípravě na maturitu či přijímačky.

Kolik hodin to je přesně nedokážu říci. Každý den je to jinak.

Umíte si zorganizovat čas?

Troufnu si říct, že jsem se to za tu dobu, co jsme doma, docela slušně naučila.

Jaké vidíte výhody na distančním způsobu vzdělávání?

Nemusím nikam dojíždět, což mi ušetří docela hodně času. Můžu si vybrat, čemu se budu hlavně věnovat a v čem spíše polevím a když už jsem z toho všeho unavená, můžu se téměř kdykoliv zvednout a jít se projít. Taky můžu déle vstávat a celkově mám víc času sama na sebe.

Celkově je to změna a ty jsou občas dobré. Člověk má šanci vyzkoušet si něco nového a může ho to v hodně směrech posunout.

Jaké vidíte nevýhody na distančním způsobu vzdělávání?

Určitě to, že se nesetkávám pravidelně se spolužáky a samozřejmě zrušení všech školních akcí jakožto i maturitního plesu ☹.

Máte pocit, že se při distanční formě vzdělávání opravdu učíte? Rozveďte prosím.

Ze začátku jsem upřímně takový pocit neměla, ale teď se mi to zdá celkově dobře nastavené. Už si umím zorganizovat čas, a i učitelé už ví co a jak. Navíc se termíny maturit a přijímaček stále přibližují a vím, že už se prostě učit musím.

Jak se stavíte ke kamerám při online hodinách? Musíte je mít zapnuté? Zapínáte si je? Proč?

Musíme je mít zapnuté pouze na hodinách cizích jazyků, popřípadě při nějakém zkoušení, což mi přijde logické a nevadí mi to.

Máte motivaci se učit? Měnila se nějak v čase?

Mám! Vím, že se bez toho nedostanu na tu svoji vysněnou školu, a to mě dost žene dopředu. Ze začátku této situace jsem ale tak velkou motivaci neměla.

Jak byste zhodnotili úroveň své psychické pohody během distanční výuky v čase?

Na jednu stranu je tahle situace už neskutečně moc dlouhá a to, že vlastně nikdo neví, jak dlouho bude ještě trvat, mě občas dost děsí.

Na stranu druhou ale nemusím tak brzo vstávat, stíhám si ráno i zacvičit, dlouho snídat nebo se jít projít ven, což mi hodně pomáhá. Také se domů nevracím tak pozdě a přijde mi, že mám o hodně více energie.

Jakou strukturu má nyní váš běžný den?

Vstávám zhruba v 7 hodin a jdu si zacvičit jógu a zameditovat. Pak se jdu trochu nadýchat čerstvého vzduchu, udělám si snídani a dlouho snídám. Potom mám většinou nějaké online hodiny, úkoly anebo dělám věci k maturitě. Pak si jdu uvařit oběd a po obědě se učím na přijímačky. Zhruba ve čtyři odpoledne se jdu projít ven/ zaběhat si /zacvičit si a načerpat tak novou energii a poté pokračuji s věcmi do školy nebo uklízím. Po večeři už většinou jen omrknu sociální sítě (to teda i přes den občas, ale vypnuté notifikace mi dost pomáhají to co nejvíce omezit), jsem s rodinou nebo hraju na kytaru. Spát chodím tak v 10 a před spaním si vždycky čtu a protáhnu se u nějakého zajímavého podcastu.

Máte nějaké tipy pro zpestření domácího vzdělávání, které byste doporučili ostatním studentům?

Asi to chození ven do přírody. Je to pro mě super odreagování a načerpání nové energie. Jinak také občas střídám místa, na kterých se učím.

Vyhovuje vám distanční forma vzdělávání? Chcete zpátky prezenční výuku? Proč?

S tím, jak máme teď nějaké předměty i zrušené, by mi přišla prezenční výuka zbytečná. Navíc bychom museli být určitě zase v homogenních skupinách, což by to celé ještě zkomplikovalo. Momentálně mi to vyhovuje, ale pevně doufám, že příští rok už vše bude v normálu.

Máte nějaké motto do této nelehké doby?

Nic chytrého mě teď bohužel nenapadá, ale asi by to bylo něco jako snažit se na tom vidět i ty dobré věci, vytěžit z téhle šílené situace maximum a nenechat se tím skolit.

Jsme v tom všichni spolu a já vás na dálku všechny objímám a posílám hodně síly a trpělivosti!