„Bowling na sáňkách“ aneb kdo se vyhne, přežije

Každý z nás jako malý zbožňoval sáňkování, nemám pravdu? I s přibývajícím věkem se k němu všichni rádi vracíme, protože nám přináší zpět vzpomínky z dětství. Dost možná je tomu tak, také z toho důvodu, že se při něm člověk jako dospělý baví ještě líp než dřív. V letošním roce, kdy se z důvodu celosvětové pandemie uzavřely lyžařské areály s vleky, popularita sáňkování ještě vzrostla.

Možná jste na sociálních médiích zaznamenali i zmínku o otevření přírodní sáňkařské dráhy startující u rozhledny Černá Studnice, která se nachází nedaleko za humny. Oficiálně zpřístupnili organizátoři v letošní sezóně 16. ledna dráhu veřejnosti. My v redakci jsme reklamě na sociálních sítích neodolali a hned v den otevření jsme vyrazili vstříc sněžnému dobrodružství.

Z důvodu úspory vlastní energie jsme se rozhodli využít nabídky vypůjčení saní za 200 korun (+500 korun záloha) u rozhledny, abychom se s nimi netáhli do kopce.  Museli jsme se tedy přizpůsobit otevírací době rozhledny. Vyrazili jsme proto již brzy ráno, abychom jsme se vyhnuli davům turistů.  Na Černou studnici jsme z Jablonce dorazili hned v 10, kdy se otvírá.

Po výšlapu na rozhledu se nám vize sjezdu dolů na saních zdála jako odměna. To jsme ale ještě netušili, že si to celé velmi idealizujeme. Po krátké pauze na čaj a výpůjčce saní, jsme celí natěšení vyrazili na začátek trasy.

Na základě promo videí a propagace ze sociálních jízd jsme si o dráze vytvořili naprosto jasnou představu. Představovali jsme si čtyřkilometrovou upravenou dráhu, po níž sjedeme až dolů k vleku u Filipa na Smržovce.  Po sjezdu prvního kopečku se nám však tato představa zhroutila přímo před očima. Dráhu sice někdo po ránu upravil, ale cesta rozhodně nebyla tak pohádkově sjízdná jako v našich hlavách. Když už jsme se náhodou rozjeli, museli jsme o sto šest brzdit, abychom nesrazili nezkušené turisty, kteří se rozhodli tou samou dráhou vyjít nahoru na rozhlednu.

Jak jsme později zjistili, podíl na stavu dráhy měli ale i organizátoři, protože trasu od sjezdovky na rozhlednu opravdu špatně označili. Nejlepší úsek přišel až na úrovni sjezdovky u Filipa. Tam se sáňky najednou rozjedou rychlostí blesku. Doporučujeme ale dávat si stále pozor na postranní závěje, protože při nárazu vám hrozí katapultace do sněhu stejně jako nám.

Na konci dráhy u lyžařského vleku nás přivítaly davy nadšenců z Prahy, kteří se na výlet teprve chystali. Překvapením však byli také lenoši čekající na taxi, odvážející nahoru na rozhlednu, aby se potom mohli pouze svést z kopce dolů. My jsme u stánků odevzdali sáňky, za něž nám vrátili zálohu, a zahřáli jsme se teplým čajem.

Pro zpestření zimního výletu se zdá sáňkařská dráha jako skvělý nápad, avšak musíte se dopředu obrnit proti proudícím davům turistů nebo si vzít vlastní saně, abyste si mohli vyrazit zasáňkovat již v brzkých ranních hodinách.

Do Mexika během pandemie

Dostali jste chuť na tradiční mexické tacos, enchiladas či snad tequilu na zlepšení nálady? Bohužel vám s ohledem na koronavirovou situaci neporadíme, na kdy nejlépe zabookovat do Mexika váš let. Avšak máme pro vás tip, kde alespoň skrze kulinářský zážitek okusit mexickou kulturu.

Pokud si chcete zamilovat Mexiko na talíři, zavítejte v Liberci na Soukenném náměstí do podniku „Ooh Mexicano“. Již na první pohled vás okouzlí interiér restaurace hrající všemi barvami. Sám o sobě vytváří velmi příjemnou atmosféru vybízející k posezení. Momentálně působí však tato atmosféru paradoxně smutně, protože v restauraci z důvodu hygienických opatření kromě obsluhy nenajdete nikoho, kdo by si tuto náramnou atmosféru užíval.

V momentální chvíli si tedy jídlo můžete objednat pouze k vyzvednutí či na dovážku. Mexické chutě si pak vychutnáte v pohodlí vašeho domova. Já bych sama za sebe jistě doporučila, udělat si menší procházku, při níž si jídlo vyzvednete osobně, abyste mohli alespoň nakouknout do interiéru restaurace nabitého spoustou energie. Možná zaslechnete i španělštinu z kuchyně, kde mezi pánvemi a hrnci tančí rodilí Mexičané.

Z nabídky jídel si jistě vybere každý z vašeho rodinného kruhu, ať už je milovníkem ostrých jídel, či nikoli. Osobně musím za naši redakci pochválit výběr z mnoha vegetariánských jídel. A pokud nejste milovníkem experimentů, zajisté oceníte i všem známí burger v mexické variaci.

Pokud o této relativně nové restauraci slyšíte poprvé, neváhejte ji vyzkoušet. Pokud však vybíráte podniky podle recenzí na internetu, na ty se v tomto případě nespoléhejte, protože jich moc nenajdete. Personál restaurace naopak vyzívá všechny strávníky k jejich vytvoření, aby jim pomohli k dalšímu rozvoji. Takže až nebudete mít náladu doma vařit, můžete podpořit lokální podnik „Ooh Mexicana“ a zamilovat si skrze jeho jídlo mexickou kulturu.

DOKujeme :-)

Právě teď se nacházím u Andělských vodopádů ve Venezuele, kde rozjímám o nebeské chuti latinskoamerické kávy s dechberoucím aromatem. Nad mou hlavou září nebe s četnými souhvězdími a já mám pocit, že bych se mohla vznášet. Jakkoli by se ovšem mohlo zdát, že jsem se vydala na výpravu za Atlantický oceán, zavítala jsem pouze do nově otevřené kavárny DOK v Liberci. Kavárna se nachází ve zmodernizovaném nádražním doku u hlavního nádraží v Liberci. Opuštěné prvorepublikové prostory vytváří jen pět minut od samotného centra Liberce oázu klidu, kde můžete nechat své myšlenky volně plynout a přitom si vychutnat lahodnou kávu.

Interiér kavárny vás již při vstupu okouzlí svým designem. Původní dřevěné trámy, světlé tóny a vysoké stropy dodávají prostoru otevřenost, takže se ani v případě, že v kavárně nezůstane jediný volný stůl, nebude cítit stísněně. Součást komplexu tvoří také

pražírna výběrové kávy Nordbeans, jejíž část odděluje od kavárny pouze skleněná stěna, jež nabízí zákazníkům náhled do zákulisí přípravy jejich nápoje. Nezapomenutelný dojem ve mně však zanechalo především stropní osvětlení ve tvaru souhvězdí. Myslím, že přesně pro tento designový prvek bude dok mezi širší veřejností známý. Pokud si však při své návštěvě budete chtít užívat posledního podzimního sluníčka, nechybí zde ani pohodlné posezení venku, kde si svůj nápoj můžete vychutnat.

Když se mi podařilo po vstřebání prvního dojmu najít volný stůl, zjistila jsem, že se nacházím ve Venezuele. Každý stůl má totiž přiřazenou jednu zemi, jejíž název najdete na kartičce ležící na stole, podle které je pro obsluhu při placení jednodušší identifikovat, kde se zákazník nachází. Tento prakticky nepatrný detail však působí originálněji než pouze čísla a zákazník si jej lépe zapamatuje. Shodou okolností nejen země, ve které byl umístěn můj stůl, ale i káva na mlýnku pocházela z Latinské Ameriky. Po prvním doušku lahodné kávy v tak příjemném prostředí jako by mi už vůbec nic nechybělo, avšak lahodný mrkvový dort tomu všemu ještě nasadil korunu. Pokud jste stejně jako já milovníkem sladkého, doporučuji vyzkoušet cokoli z domácí pekárny, jelikož všechny varianty dortů jsou zde pečené s láskou, což na chuti okamžitě poznáte. Pokud ovšem preferujete spíše něco slaného, ani v tomto případě vás DOK nezklame, protože mají v nabídce i spoustu slaných mňamek.

Jestli vás některá z káv osloví při návštěvě kavárny natolik, že byste si ji rádi pořídili domů, naskytne se vám jedinečná možnost si balík čerstvých zrnek koupit i na doma nebo obdarovat své přátele. Celkově na mě osobně kavárna DOK působila jako velmi inspirativní místo, ideální například k vymýšlení nových projektů, psaní článků nebo jednoduše jen k posezení s přáteli. Myslím, že v sychravém počasí vám toto místo s výbornou kávou a hygge atmosférou poskytne malý únik od reality, v němž se alespoň na chvíli zastaví čas. Ať už se rozhodnete navštívit kavárnu sami či s přáteli, rozhodně neuděláte chybu.

Get to know our crew – Marie Malinovská

Naše střelkyně Malinka

„Každý má vlastní příběh a to musím brát v potaz při jednání s lidmi ve svém okolí.“

Jak bys popsala svůj dosavadní život?

Svůj dosavadní život bych popsala jako hodně pestrý. Měla jsem možnost hodně cestovat a poznávat nové kultury – to snad přetrvá i do budoucna. Potkala jsem spoustu lidí, kteří mi bezesporu život změnili. Zažila jsem i ztráty, jako snad každý člověk. V současnosti jsem se svým životem spokojená.

Jaké máš koníčky?

Teď už se třetím rokem zabývám sportovní střelbou z pušky a od čtvrté třídy navštěvuji kroužek LEGO robotiky.

Máš nějakého autora, u kterého se ti líbí styl psaní?

Zrovna mě napadá J. K. Rowlingová a Harry Potter. Je to hlavně kvůli mimořádné propracovanosti a citu k detailům v příběhu. I když její knihy čtu poněkolikáté, vždy si všimnu něčeho nového.

Máš nějaké životní motto?

Snažím se žít podle zásady, že každý má vlastní příběh a to musím brát v potaz při jednání s lidmi ve svém okolí. Nikdy nemůžu vědět, jakou částí si zrovna dotyčný prochází.

Jak se ti líbí projekt Šaldoviny?

Za projekt Šaldoviny jsem nesmírně vděčná, je to skvělá příležitost vyzkoušet si něco nového a spolupracovat s kolektivem zajímavých lidí. Jsem vážně ráda, že toho můžu být součástí.

Jsi optimista nebo pesimista?

Pro kamarády se snažím být optimistická a co nejvíc je podporovat a povzbuzovat k tomu dívat se na život z jiného úhlu. Samozřejmě mám i své pesimistické chvilky, ale jsem spíš optimistka.

Jsi introvert nebo spíš extrovert?

Když jsem s lidmi, které znám, bývám otevřená a celkově spíš extrovertní. Jakmile jsem ale ve styku s neznámými lidmi, mám tendenci spíš chovat se introvertně, alespoň než si zvyknu. Takže tady je tak půl na půl.

Čteš ráda knihy/články ostatních nebo radši píšeš?

Tady se musím přiznat, že radši čtu. Psaní je sice zajímavý zážitek a mám-li dobrý nápad, ráda ho na papír zkusím přenést, ty nápady se ale bohužel neobjevují tak často, jak bych si přála.

Máš nějaké oblíbené místo, kde se cítíš příjemně?

Tak taková moje top místa mám hned dvě. Jedním z nich je možná překvapivě střelnice, protože tam se vidím se spoustou svých přátel a můžu tam dělat, co mě baví. A tím druhým se pro mě v poslední době stala Dobrá čajovna hlavně díky svojí atmosféře.

Co bys vzkázala studentům našeho gymnázia?

Ostatním studentům bych vzkázala, ať se snaží studium na FXku co nejvíc užít, aby pak na školu pamatovali s úsměvem. Přece jen jsou to naše nejlepší léta, ne?

Děkujeme Marušce za rozhovor a těšíme se na vás brzy s dalším!

Get to know our crew – Lída Hauznerová

Naše vášnivá ,,vařička‘‘ Lída

Představujeme Vám členku redakce Lídu, která Vás v Šaldovinách zásobuje jen samými chutnými recepty. Svůj život přirovnává k seriálu, takže se s ní rozhodně nikdy nudit nebudete, ba naopak!

Tak co, jste víc zvědaví na její další kulinářský recept v druhém čísle nebo si koušete nehty nad tím, co má Lída společného s tajemstvím pod názvem ,,sešívačka‘‘?

Jak bys popsala jednou větou svůj dosavadní život?

No přirovnání s horkou dráhou je ohraný, ale pravdivý. Já si myslím, že u mě to je jako v seriálu. Prostě se postupně píšou další a další díly a aby se diváci nenudili, musí to mít občas nějakou zápletku.

Co děláš ráda ve volném čase?

Když už volný čas mám, tak ho ráda strávím s kamarádkou v kavárně, někde venku nebo třeba i jen tak sama u filmu. Spíš teda nějak relaxuju.

Jak vnímáš projekt Šaldoviny jako přispěvatelka?

Já to vnímám jako skvělou věc. Všichni víme, že na naší škole noviny už byly. A to, že se v „projektu“ určitým způsobem pokračuje je skvělé. Nejen že v redakci se potkáš s novými lidmi, ale jsi součástí něčeho nového, co ozvláštňuje tu školu. Mě se to celkově ten nápad moc líbí.

Jelikož do Šaldovin většinou přispíváš recepty, nesmí chybět otázka: Vaříš ráda?

Vařím, a dokonce mě to i baví. Sice to nevypadá tak, že bych každý den stála u plotny, ale když mám čas, něco si klidně ukuchtím.

Jaký je tvůj vztah k FXku a ke studiu?

No, co si budeme povídat…občas to není procházka růžovou zahradou, ale snažím se všechno zvládnout, a udělat co můžu. Koneckonců, dělám to pro sebe…

Co se ti vybaví, když se řekne slovo sešívačka?

Tak to je bez diskuzí. Já, Klára a první výtisky Šaldovin. (dál bych to nerozebírala 😊😊 😊)

Je nějaké místo, bez kterého by sis prostě svůj život v tuto chvíli nedokázala představit?

Asi ne. Nevím, nemám nějaké určité místo, na které bych byla jakoby „fixovaná“.

Jsi klimostenec? (složenina slov klima a vlastenec; prostě jaký máš názor na naši planetu a klima?)

Abych byla upřímná, tak já zrovna nepatřím k lidem, co to nějak extra řeší. Ano, jsem si vědoma toho, že nejsme asi v úplně dokonalý situaci, ale že bych se o klima zajímala, to ne. Tak jasně, nezahazuju po sobě plastové lahve na ulici, ale taky nestojím s transparentem na náměstí. Takže vlastně k celkové situaci se nesnažím stavit ignorantně, ale tak neutrálně.

„Měj rád sám sebe, protože jsi to ty, s kým žiješ celý svůj život!“

K jakému zaměření pro život tě to zatím táhne nejvíce?

Tak já jsem měla vždycky vysoké cíle. A mám ráda práci s lidmi, takže bych určitě nechtěla sedět sama někde zavřená a celý den koukat do notebooku. Líbila by se mi třeba práva, ale myslím si, že si to do maturity ještě 100x rozmyslím a přehodnotím.

Máš nějaké oblíbené motto, kterým se řídíš?

Nemám nic, čím bych se řídila celý život, ale nedávno jsem v jedné knížce našla citát, který se mi moc líbil:

„Měj rád sám sebe, protože jsi to ty, s kým žiješ celý svůj život.

Myslím si, že je to docela i pravda!

Chtěla bys něco vzkázat všem lidem na planetě?

Ehm, teď bych měla říct něco extra chytrého, ale nic mě nenapadá…

No, prostě, važte si jedni druhých a buďte optimisti. (to neznělo chytře XD )

Děkujeme Lídě za rozhovor a přejeme jí hodně úspěchů při studiu a v životě!